"Můj život cestovatelky"

Běžný pohled na mě, jak jdu do školy pro holky.
Každý by čekal nebo četl, že v Anglii jenom prší. Není tomu tak. Já jsem čekala že tady bude každý den jen pršet a pršet ale není tak hrozný. Samozřejmě tady prší mnohem více než v Česku.
Když jsem sem přijela v květnu, tak asi tři týdny opravdu jen propršelo. Byla jsem zděšená, ptala jsem se sama sebe kam jsem to přijela. Sluníčko, prosila jsem o sluníčko. Také jsem četla že v UK hodně prší. Po těch třech týdnech konečně vysvitlo. Naladilo mě to úplně jinak, vnímala jsem všechno jinak. Pak se blížily letní měsíce, neřekla bych že to bylo léto jako u nás. Bylo teplo, některé dny i tropicky ale když to srovnám z Českem tak nic moc. V domě bylo pořád příjemně, žádné chlazení ledem. Děti tady mají později prázdniny, proto i za takového horka které někdy bylo, chodily do školy. Samozřejmě po škole se vždycky stříkaly hadicí nebo chtěly abych jim napustila malý bazének. Holky milovaly léto. Léto jako léto se dalo považovat jen tak tři týdny, kdy bylo opravdu letní počasí. Sluníčka jsem si samozřejmě užívala jak jen to šlo. Vždycky když to šlo, tak jsem se opalovala a chytala bronz. Léto bylo velice rychle za náma a děti zase začaly chodit do škole.
V tuhle dobu tedy listopadu, už je tady velmi sychravo a častěji prší. Už jsem vytáhla rukavice a čepici. Pro holky to mám kousek, asi pět minut ale i tak si nasadím čepici a rukavice. Nejhorší tady je ukrutný vítr, který snad nikdy neutichá. Ráno mlha, vítr a většinou i déšť. To to hrozná kombinace, nikde žádné sluníčko jenom prší a do toho ten vítr při kterém nemůžu udržet ani deštník. Deštník držím vždycky oběma rukama, aby neuletěl, ale i tak se mi už ohnul. Vždycky mám červenej čumák když je venku taková zima, holkám to přijde směšný. Bude hůř, nevím jak tady zatím probíhá zima kolik tu napadne sněhu, jestli vůbec napadne. Prej tu skoro nesněží, tak uvidíme, doufám že napadne abychom si z holkami udělaly sněhuláka neboli Olafa z pohádky Frozen, který je tady tak oblíbený. Líbí se mi tady, jak z ničeho nic během pár sekund začne tak moc pršet že nevidím ani protější barák, deště jsou tady dost náhlé. Není tady vyjímkou že svítí sluníčko a prší, to se tady dějě běžně. Když se blíží bouře, tak to tady vypadá jako před katastrofou, hrozitánská tma.
Když to shrnu, tak je tady mnohem chladnější podnebí. Doufám, že zimu nějak přežiji a neumrznu.
Pas a pusu Vaše Petra.
Žádné komentáře:
Okomentovat