"Můj život cestovatelky"
Myslím, že na tuhle otázku neznají au-pairky moc často odpověď. Ptají se samy sebe proč. Au-pairky jsou už dnes velice běžné a rozšířené, je jich všude mnoho a rodiny mají převeliký výběr dívek a mohou se rozhodnou která se stane dalším dílkem jejich rodiny.Ale proč já jsem zrovna chůvou? Dalo by se říci že pro takovou roli musíte mít nějaké předpoklady a zkušenosti z dětmi. Ale né každá au-pairka tohle má. Z části by se to dalo říci i o mě, myslím že předpoklady jsem nějaké měla. Tím myslím že mám ráda děti. Ano velice ohraná věta kterou najdete na každém profilu au-pairky. Nadruhou stranu je to velké plus znám i pár dívek které nemají rádi děti, vyloženě jim vadí. Ale časem přijdou na to jak jsou děti skvělé a pořídí si vlastní.
Tak tedy můj důvod proč jsem tu je ten že jsem měla po škole a nevěděla co dál. Myslím že tohle je takový mezník ve kterém se snažím najít co vlastně chci za co bojovat ve svém životě. Zprávou je že jsem to zatím nenašla. Tady jsem dospěla k názoru že každý by ve svém životě měl opustit svou rodnou zemi a zkusit jaké to je žít jinde neboli začít znovu.
Můj další důvod byl že jsem si chtěla něco dokázat, tak jak zmiňuji před tím najít sama sebe. Další rolí byla určitě Angličtina, která mě začala bavit. Baví mě umět víc a víc. Tady jsem ale z Angličtinou nijak zvlášť nepokročila naučila jsem se naslouchat a rozumět ale aby ze mě vypadla nějaká věta která má smysl? Tak to je ještě v nedohlednu. Když to celé shrnu tak to byl útěk jako hrom. Útěk před tím stereotypem doma.. útěk před neustále neutichající maminkou jak jsem nemožná a neschopná ale v neposlední řadě útěk před sama sebou.
Mohla bych se rozepsat na mnoho dalších vět ale řídím se heslem dlouhé články jsou nudnými články.
Pas a pusu Vaše Petra
Žádné komentáře:
Okomentovat